Psí příběhy
Tuhle kapitolu píší naši bývalí psi a jejich noví majitelé: Začíná být dobrým zvykem, že nám osvojitelé psů z útulku po určité době pošlou mailem dopis o tom, jak se jim daří soužití s novým členem rodiny. Moc ráda sem přidávám dopisy, které dokazují, že existují skvělí lidé, kteří pomáhají zvrátit osud zvířat k lepšímu. U všech dopisů důsledně zachovávám anonymitu pisatele.
Coffy
Poslal o sobě celou knihu, které nám udělala nesmírnou radost. Potěšte se s námi - klikněte zde.
Berta
Vzala jsem si jí v červnu 06.
Od začátku je poslušná, mazlivá, jemná.
Je bezva holka, mám z ní velikou radost.
Cipísek
Dobrý den, před časem jsem u Vás adoptovala pejska jménem Cipísek . Chodíme spolu do kynologického kroužku a už poslechne na slovo - jen na to sedni, nic víc, ale trénujeme ,,ke mně´´ a ,,k noze´´ no a to lehni to raději až déle. Jinak se má super a je to náš velký mazlíček jen nějak moc vyrostl?!? Posílám fotky. Mějte se moc hezky a hodně štěstí v umístění pejsků do nových domovů !!!
S pozdravem Kristýna a Cipísek
Floyd
Dobrý den, adoptovala jsem pejska jménem Floyd. Posílám nějaké fotky z našeho společného, půl ročního soužití. Musím říc, že Flyodík je pořádný rošťák. Osobně mu říkám králíček Energizer, protože je naprosto neunavitelný a neutahatelný. Stali jsme se členy OSA Doubravka, kde každou neděli trénujeme agility. V říjnu se chystáme na první závody, zatím jen v kategorii mladých (8-12 měsíců). Floydíka to velmi baví a jeho nezkrotný temperament mu v tom velmi pomáhá. Jinak je z něj miláček celé rodiny, ovšem do dneška se dost bojí neznámých lidí a malých dětí. Věřím, že i tohle časem překonáme. Posílám nějaké fotečky.
Doufám, že Vám tahle krátká zprávička stačí, abyste viděli, že se má Floydík opravdu dobře a je to můj poklad. Nedala bych ho ani za nic (i když počátky nebyly úplně jednoduché, ale zvládli jsme to).
Přeji pejskům hodné páníčky, brzy se přijedeme podívat.
Brita
Ahoj všichni hodní lidičkové z útulku pro opuštěné pejsky!
Jmenuji se Brita a jednu dobu jste se o mne starali. Říkali jste mi Kobliha a já jsem vám za vaši péči moc vděčná. Jednoho únorového dne si pro mne přijeli moji noví páníčkové a odvezli si mne domů. A tak začal můj nový život!
Mám navíc ještě psího kamaráda a parťáka do deště Rexe. Je také německý ovčák, ale je o dva roky starší. Je to takový moula, hodiny vydrží sledovat aportek a čeká, až mu ho někdo hodí. Musela jsem ho naučit pořádně hlídat a hlásit návštěvy.
On mne zase naučil otvírat si dveře, aportovat a odkoukala jsem od něj i některé povely, jakoSedni, Zůstaň, Nesmíš a tak různě. Hrozně ráda ho tahám za obojek a provokuji ke hraní. Spolehlivě zabere, když mu seberu některou jeho hračku, třeba oblíbený, ohlodaný a oslintaný klacek. To byste koukali, jak spolu dovedeme řádit! Rex se vždy na oko vzdává a já ho "jako" přeperu. Kdo se nám postaví do cesty, nemá šanci, smeteme ho jako hurikán. Naše malá panička se ostatně válí po zemi často, protože když ji oba letíme přivítat, tak to nemá šanci ustát. Vážíme totiž s Rexem dohromady 70 kilo, to je, co? Není divu, já jsem totiž krásně přibrala a zesílila. To jsou ty piškotky a tatranky, občas kápne i salámek nebo Pribináček.
Taky hrozně ráda spím na sluníčku a vyhřívám si kožíšek a mám ráda procházky do lesa. Bydlíme hned vedle a to je super, je vám tam takových zajímavostí, zvuků, všude samá stopička a vzkaz. Než to všechno s Rexem očmucháme a podepíšeme, tak býváme pěkně unavení.
Abych nezapomněla, doma máme ovečky. Nemám je moc ráda a kdyby to šlo, tak je ulovím a dám si je k večeři. Dokonce jsme to s Rexem i zkusili, ale naši páníčkové z toho byli moc smutní a tak jsme museli slíbit, že už to neuděláme. Ach jo, kdybych tak mohla, jenom malinko, jenom trošičku…
Jinak ale vůbec nezlobím, mám ráda všechny lidi, strašně ráda se mazlím. Ze všeho nejradši se úplně celá narvu někomu do náručí a tam se tetelím blahem. Hlavičku si člověkovi položím na rameno, zavřu oči a nechám se drbat.
Ze všech lidí, co tu jsou,nejvíc zbožňuji svého páníčka. Jsem jako jeho stín, kde je on, jsem i já. Jo a strašně ráda se češu a Rex zase vůbec. Prý jsem správná ženská - bez učesaného kožíšku ani ránu. A taky se ráda vozím autem, kdyby to šlo, tak v něm budu i bydlet. Sedíme vždycky s Rexem na zadním sedadle, každý u svého okýnka a koukáme, co se děje venku, krásně u toho pouštíme chlupy do sedaček a slintáme na sklo. No není to paráda?
A teď, když venku tak moc pálí sluníčko, se ráda chodím koupat. Umím krásně plavat, aportuji z vody smrkové šišky. Po koupání mám vždycky takovou praštěnou náladu, lítám s Rexem po lese a řádíme spolu jako čerti. Honíme se kolem stromů, válíme se v trávě a štěkáme, jen tak pro radost!
Tak to je o mně a mém životě v kostce asi tak všechno. Přeji vám, ať se vám všem dobře daří a posílám vám pár svých foteček, abyste viděli, jak jsem krásná a jakého mám psího kamaráda. Tak schválně, jestlipak mě poznáte ? (červenec 2006) Haf, haf, haf ! Brita
Kora
1. dopis:
Vážení a milí, moc zdravíme. Z Kory se stala sebevědomá psí slečna. Už ji jen tak něco nevyleká. Venčí se volně, na zavolání bez problémů přiběhne. Přiznám se, že nás mile překvapila, čekali jsme mnohem delší adaptaci a větší potíže. Přikládáme pár fotek. Mnoho úspěchů v práci Vám přejí …..
2.dopis - po čase:
Moc zdravíme, přikládáme fotky našeho závisláka a devastátora zahrady. Doma a ve svém rajonu je hrdinka, mimo už je to horší. Pokroky jsou velké. Na noc se probojovala domů, v její druhé psí boudě spí sousedovic kočky. První boudu má na terase, odkud má výhled na nás do obýváku - říkame, že jsme pro ni akvárium. Pozoruje nás jako rybičky. Zatím nebere nikoho jiného kromě nás. Dům opouštíme komicky tak, že Koru musíme zabavit dobrotou, kterou konzumuje déle. V tom případě nevnímá, co se děje u branky. Jinak hrozí, že nás jde hledat. Její šplhací schopnosti jsou bohužel velké a náš plot pro ni není překážkou. Naštěstí v ostatních případech je jí na zahradě dobře a nemá tendence ji opouštět. Od jara do podzimu ji navíc dělá společnost náš 15 letý Benda.
Přejeme Vám co nejméně pejsků v útulku a převádíme z účtu malý příspěvek na provoz útulku. Ještě jednou zdraví...
Míša
Míšu jsme si od vás přivedli minulý rok zjara a neumíme si to bez něj představit. Ze začátku byl hodně divoký a nedůvěřivý, ale teď je z něj výborný kamarád a hlavně hlídač. Kamarádí i s našimi kočkami což je patrné z přílohy. Přijeďte se někdy podívat! Přejeme hodně úspěchů při umisťování těchto sirotků.....
Andy (Šmoulík)
Dobrý den, před půl rokem jsme si brali pejska Šmoulíka teď Andyho . Má se u nás moc dobře, už trochu vyrostl, chodíme s ním na cvičiště. Někdy vás přijdeme navštívit, zatím na shledanou, Andy.
Puk a Dekinka
Dobrý den,posílám foto Myšáčka a Didinky (dříve Puk a Deki), spí stále spolu. Zdravím! 24.6.06
(Tady musím připsat, že tyto psí stařečky si vzala "zlatá" paní oba najednou a rozhodla se dát jim krásný psí důchod. Takových lidí je moc málo, proto jí patří obrovský dík! J. Kindlová)
Před Vánoci, tedy po půl roce, přišla s vánočním přáním další fotka, tak jí sem ráda přidávám:
Protože půl roku psího života je jako 3 roky lidského, je pro ně tenhle nový domov obrovský dar.